AKTUALITY
- Call for papers
Z našeho grantového projektu NAKI III je i v letošním roce pořádána konference podrobnosti viz níže:
Call for papers: Paměť a migrace – dokumentace a migrace nejen v paměťových institucích
Historické muzeum Národního muzea a Centrum pro prezentaci kulturního dědictví (Národní muzeum) pořádají 22. října mezinárodní konferenci věnovanou fenoménu migrace a její dokumentaci.
Konference si klade za cíl diskutovat výzkumné, akviziční a prezentační možnosti různých forem historických i aktuálních migrací v paměťových, vědeckých i vzdělávacích institucích.
Uzávěrka příspěvků je do 30. 5. 2025Paměť a migrace. Dokumentace a prezentace migrace nejen v paměťových institucích – Národní muzeum
- Putovní výstava v Žatci
Putovní výstava „Návraty volyňských Čechů“ se bude až do konce dubna 2025 nacházet v Kapucínském klášteře v Žatci. Byla zahájena 6. 3. přednáškou člena výzkumného týmu – Romana Štéra.
- Výstava „Krajané od Černobylu“
Vernisáž výstavy „Krajané od Černobylu“, 18. 1. 2025, Milovice
V sobotu 18. 1. se atriu radnice Města Milovice uskutečnila vernisáž nově vytvořené výstavy nazvané „Krajané od Černobylu“. Tato výstava byla podpořena naším projektem NAKI III, projektový tým pro ní poskytl digitalizáty i součinnost při jejím vzniku.
Na vernisáž se přijelo podívat okolo osmdesáti lidí z celé České republiky. Mezi hosty nechyběl předseda SČVP Miroslav Srbecký, zástupci Národního muzea (včetně vedoucího Oddělení novodobých českých dějin Tomáše Kavky) či Etnologického ústavu Akademie věd Zdeňka Uherka a Veroniky Beranské nebo režisér pracující pro Českou televizi Jakub Motejzík. Majoritu hostů však tvořili krajané pocházející z oblastí okolo Černobylu (a jejich potomci), kteří se do Československa přesídlili počátkem 90. let 20. století. Mimo toho se přišli podívat další milovičtí občané i zájemci o téma z větších dálek.
Vernisáž byla zahájena po čtrnácté hodině, kdy se úvodního poděkování a krátkého zavzpomínání ujala paní Anna Mazníková (předsedkyně okresu Nymburk SČVP), která se do Milovic přestěhovala z Malinovky v roce 1992. Starosta Milovic Milan Pour následně přivítal všechny přítomné, poděkoval organizátorům a podpořil význam této akce. Posléze následovaly slova předsedy rady černobylských a novodobých reemigrantů Borise Iljuka a autora knihy „České stopy na Ukrajině; dějiny české vesnice Malá Zubovščina“ Vladimíra Turka. Později krátce promluvil a návštěvníky výstavou provedl kurátor Národního muzea Ondřej Štěpánek, který má mj. na starosti fondy spjaté s českými komunitami z oblastí dnešní Ukrajiny a společně s výše jmenovanými řešil tvorbu výstavy. Akci obohatilo živé hudební vystoupení pěveckého folklorního souboru Radost, který přijel z Hradce Králové a zazpíval přítomným ve svou blocích, a to v češtině i ukrajinštině. Nechyběl přípitek ani bohatá nabídka občerstvení, mimo řízečků a chlebíčků také koláče dle tradiční receptury z původních obcí na dnešní Ukrajině.
Samotná výstava je tvořena třinácti tematickými panely, které přehledně v chronologickém pořadí zpracovávají příběh tzv. černobylských krajanů. Začíná tedy stěhováním z českých zemí do tehdejšího carského Ruska v 70.–80. letech 19. století a postupně představuje jejich život v nové domovině v obcích Malá Zubovščina a Malinovka. Zásadní událostí i pro českou komunitu byl výbuch elektrárny v Černobylu v roce 1986, který počátkem 90. let vedl k oficiálním jednáním o možnosti přestěhování. V letech 1991–1993 tak došlo k přesídlení více než 1800 lidí, a to převážně do oblastí, odkud odcházeli sovětští vojáci. Panely končí integrací přesídlenců v Československu či jejich sdružováním a činností v současnosti. Nejen dětští návštěvníci si mohou vyplnit připravené pracovní listy k panelům, k prolistování jsou i tematické publikace.
Výstava je doplněna v šesti vitrínách řadou zapůjčených zajímavých autentických exponátů, které byly zpravidla ručně zhotovené vyšíváním, necováním i dalšími technikami. Výstavu si můžete prohlédnout v Milovicích až do 16. března, poté začne putovat po České republice a vydá se na další místa (následovat bude pravděpodobně Kopidlno). Srdečně vás zveme!
- Nové odborné články
V závěru roku 2024 byly vydány dva odborné články, jejichž vznikl bych podpořen z projektu NAKI III. Jedná se o článek Elišky Pekárkové, Michaely Smidové, Magdaleny Šenovské s názvem Prezentace migrace v evropských a českých muzeích a expozicích. Vyšel v časopise Muzeum: Muzejní a vlastivědná práce (2/2024) a je dostupný zde:
Článek Adama Zítra s názvem „JAN HUDEC A SPOL.“ REPRESE VOLYŇSKÝCH ČECHŮ V SOUVISLOSTI S KOLEKTIVIZACÍ ZEMĚDĚLSTVÍ V ČESKOSLOVENSKU vyšel v časopise Paginae historiae (32/2024) a je dostupný zde:
- Výzkumná cesta do Nového Malína
Výzkumný tým podnikl ve dnech 4.–5. 11. 2024 podnětnou cestu do Nového Malína. Setkal se s vnučkou jednoho z přeživších malínské tragédie Josefa Řepíka, přeživší tragédie Libuší Nidetzkou či starostou Nového Malína Markem Štanclem. Probírala se zejména možnost další spolupráce. Natočili jsme si též záběry pomníku tragédie v Českém Malíně (nachází se v Novém Malíně) či pomníku padlých volyňským Čechům v Uničově.
- Další přednášky (Podbořany)
Projektový tým pokračuje v přednášení na téma volyňských Čechů. Nejbližší přednáška s názvem „K 80. výročí karpato-dukelské operace. Osudy volyňských Čechů.“ se uskuteční již tento čtvrtek 17. 10. od 17 hodin v Muzeu Podbořany.
- Návštěva projektového týmu na akci SČVP v Litoměřicích
V sobotu 12. 10. se konalo v Litoměřicích tradiční Posvícenské setkání, kterého se zúčastnilo téměř 100 volyňských Čechů a jejich přátel. Účastníci si připomněli 80. výročí bojů na Dukle, kterého se zúčastnilo v uplynulém víkendu 32 zástupců sdružení z litoměřického a žateckého regionu. Projekt Volyňské kořeny představil Stanislav Sabol a projekt NAKI veřejně představil Ondřej Štěpánek. Akce se zúčastnili i vedoucí Oddělení novodobých českých dějin Tomáš Kavka i zástupci Etnologického ústavu Akademie věd Veronika Beranská a Zdeněk Uherek. Projektový tým natáčel rozhovory s pamětníky i celkovou atmosféru akce. Jak na správném posvícení nechyběly koláčky, ani bohaté volyňské menu. Kulturní část byla zahájena volyňskou hymnou. Na akci panovala skvělá atmosféra.
- Sto let veterána genpor. Ing. Miloslava Masopusta
Mezi osobními fondy, které do péče Národního archivu získali pracovníci oddělení fondů nestátní provenience a archivních sbírek, patří také osobní archiv genpor. Ing. Miloslava Masopusta.
Volyňský Čech a bývalý příslušník čs. vojenských jednotek na východoevropském bojišti za druhé světové války oslavil na dělostřelecké základně v Jincích své sté narozeny. Spolu s otcem vstoupil v roce 1944 do 1. čs. armádního sboru v SSSR. Po zranění v prvních dnech karpatsko-dukelské operace byl přemístěn k 5. dělostřeleckému pluku. Po válce zůstal v armádě, kde sloužil až do prosince 1980, kdy v hodnosti plukovníka odešel do výslužby. Po roce 1990 se začal angažovat v Čs. obci legionářské. V letech 2002–2004 v této organizaci zastával post místopředsedy. Řadu let se účastnil veřejných besed a přednášek o bojích čs. jednotek na východní frontě v letech 2. světové války. Za jeho činnost za druhé světové války mu prezident republiky Miloš Zeman udělil v roce 2020 Řád bílého lva I. třídy vojenské skupiny.
Oslavy se účastnili významní představitelé armády ČR, včetně ministryně obrany paní Jany Černochové a další čestní hosté. S krátkou vzpomínkou na generála Masopusta vystoupil také pracovník oddělení fondů nestátní provenience a archivních sbírek pan Roman Štér. Jeho příspěvek otiskujeme v plném znění.
„Vážený pane generále Masopuste, vážená paní ministryně, vážení čestní hosté, vážení a milý přítomní.
Paní Helenou Stárkovou, manželkou pana generála, jsem byl požádán, abych zde přednesl krátkou vzpomínku.
S generálem Masopustem, jsem se poprvé setkal v roce 2007 a v následujících letech jsme se potkávali při různých příležitostech. Za největší zážitek považuji účast pana generála na křtu edice deníku válečného veterána Josefa Holce. Josef Holec byl příbuzným pana generála a jsem moc rád, že pan generál nejen knihu pokřtil, ale také přečetl několik ukázek.
Křest se konal v roce 2018 v Žatci, kam jsme jeli společně autobusem. Protože jsme přijeli s velkým časovým předstihem, zašli jsme na oběd. Předpokládal jsem, že pana generála na oběd pozvu. Pan generál, ale pozvání odmítl. Začal jsem ho přemlouvat. Nakonec pan generál zavelel: „je to rozkaz!“ I když jsem nevoják, rozkaz jsem splnil. Na křtu pak přečetl ukázky z deníku Josefa Holce. Po dočtení ukázky, kde Josef Holec popisoval své dojmy a průběh slavnostní přehlídky dne 17. května 1945 v Praze, pan generál dodal: „Tam jsem nebyl, já musel jít bojovat na Ostravsko“. Naše jednotky obsadily část Těšínska, které si nárokovali Poláci.
Vážený pane generále, jsem moc rád, že jsem Vás mohl poznat osobně a přeji vám do dalších let hodně štěstí, zdraví a životní pohody.“(zdroj: webové stránky Národního archivu)
- Konference integrace volyňských Čechů
Dne 26. 6. 2024 se konala na Ministerstvu zahraničních věcí ČR v Toskánském paláci pod záštitou ministra Jan Lipavského konference „Integrace volyňských Čechů do československé/ české společnosti v letech 1945–2022.“
Konference byla zorganizována na základě podpory při řešení projektu DH23P03OVV043 – Národní a kulturní identita českých komunit na Ukrajině v 19. – 21. století v movitém kulturním dědictví ČR, který naplňuje program a podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje národní a kulturní identity na léta 2023 až 2030 (NAKI III), financovaného Ministerstvem kultury ČR.
Projekt je vůbec první ucelenou snahou o mezioborovou spolupráci tří významných vědeckých institucí, které se věnují dané problematice v rámci své odbornosti. Národní muzeum uchovává ve svých sbírkách trojrozměrné předměty a fotografie, které získává akviziční činností od počátku 90. let 20. století. Národní archiv získává, zpracovává a zpřístupňuje archiválie vztahující se k tématice volyňských Čechů z let 1960–2021 ve fondech úřední a soukromoprávní provenience, osobních fondech a rodinných archivech. Etnologický ústav AV ČR shromažďuje materiály související s jejich kontinuálním výzkumem českých komunit na Ukrajině již od 50. let 20. století.
Slavnostního zahájení se zúčastnil za MZV pan náměstek Jan Marian, za Senát Parlamentu ČR pan senátor Martin Krsek, člen Stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí. Za hlavního řešitele projektu NAKI III pan generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš a za jednoho z příjemců projektu pan ředitel Národního archivu Milan Vojáček.
Se svými nedávnými zkušenostmi se hned v prvním bloku podělili s více jak devadesáti posluchači pan Jiří Krátký, zvláštní zmocněnec pro krajanské záležitosti a vedoucí samostatného oddělení KRAJ MZV ČR, pan Radek Matula, karierní diplomat a bývalý mimořádný a zplnomocněný velvyslanec ČR na Ukrajině a pan Pavel Dymeš, dlouholetý pracovník Ministerstva vnitra, kde se věnuje integraci krajanů.
Výstupy z konference budou uveřejněny v kolektivní monografii v roce 2025.
Fotografie v galerii lze zvětšit po kliknutí na mě.
- Přednášky Romana Štéra
Roman Štér z Národního archivu si ve spolupráci s regionálními kulturními institucemi připravil v dohledné době několik dalších přednášek:
4. 4. 2024 (17.00) – Městská knihovna Postoloprty – Volyňští Češi na Žatecku a Lounsku (zdarma)
10. 4. 2024 (17.00) – Vlastivědné muzeum Jesenice – Písemnosti volyňských Čechů v Národním archivu
9. 5. 2024 (17.00) – Muzeum Podbořany – K 80. výročí Karpato-dukelské operace
- Přednášky pro veřejnost
Odborní pracovníci 4. oddělení fondů nestátní provenience a archivních sbírek Národního archivu si připravili přednášky pro laickou a odbornou veřejnost ve Vlastivědném muzeu Jesenice. Dne 21. 2. 2024 proběhla za hojné účasti přednáška Romana Štéra s názvem „VOLYNŠTÍ ČEŠI NA ŽATECKU A PODBOŘANSKU„. Následující přednáška Lenky Kločkové s názvem „ŽIVOTNÍ OSUDY EVANGELICKÉHO FARÁŘE JANA JELÍNKA VE SVĚTLE ARCHIVNÍCH DOKUMENTŮ“ je na programu v tomtéž muzeu 20. 3. 2024 od 17.00. Projektový tým připravuje v rámci projektu NAKI III i řadu dalších přednášek.
- Program konference
Národní archiv, Národní muzeum, Etnologický ústav AVČR a Ministerstvo zahraničních věcí České republiky Vás zvou na konferenci „Integrace volyňských Čechů do československé/české společnosti v letech 1945–2022“ pořádanou v rámci projektu NAKI III. Uskuteční se na Ministerstvu zahraničních věcí ČR (Toskánský palác, Hradčanské nám. 182, Praha 1) dne 26. 6. 2024.
Program celé konference je k dispozici v pdf verzi zde
- Návštěvy německých muzeí – Linstow / Berlín
Ve dnech 5. 12. a 6. 12. 2023 navštívili zástupci projektového týmu (T. Kavka a O. Štěpánek) další dvě zásadní německá muzea spojená s tématem migrace. Hlavním účelem pracovní cesty bylo navštívit a zdokumentovat Muzeem volyňských přesídlenců v obci Linstow a navázat s ním spolupráci. Mimo toho byla navštívena poměrně nová expozice v Berlíně zaměřující se na přesídlování ve 30. a 40. letech 20. století. Cesta měla napomoci k plnění cílů NAKI projektu, zejména při zpracovávání výstupů vztahujících se k muzealizaci migrace ve světě.
V rámci cesty byla navázána spolupráce s ředitelem muzea v Linstow Michaelem Thoßem s potenciálem jejího budoucího prohlubování. Pro další realizaci projektu NAKI byla přínosná rovněž návštěva berlínského Dokumentationszentrum Flucht, Vertreibung, Versöhnung. Obě instituce jsou inspirativní, navíc částečně reflektující i vystěhovalectví z českých zemí (Sudety). Instituce byly fotograficky zdokumentovány pro účely projektu a řešitelé přivezli i různé propagační materiály. Muzeum volyňských přesídlenců v obci Linstow bude představeno i v rámci popularizačního textu ve Zpravodaji SČVP 1/2024.
- Přednáška Ondřeje Štěpánka
Cyklus veřejných vystoupení s volyňskou tématikou v Muzeu Podbořany pokračoval v pondělí 4. 12. přibližně půlhodinovou komentovanou prohlídkou v březnu dokončené expozice „Hlasy Čechů z Volyně“ s jejím kurátorem Ondřejem Štěpánkem. Na ní pak následovala přednáška, ve které byla základně nastíněna minulost, současnost i budoucnost výstavních prezentací Čechů z Volyně. S ohledem na počasí (sněhovou kalamitu) se na akci přišli podívat jen nemnozí potomci volyňských Čechů z Podbořanska a Žatecka.
Přednáška trvala okolo hodiny, v jejím závěru přednášející promluvil o počínajících přípravách na výstavě zaměřené na dědictví českých komunit oblastí současné Ukrajiny (nejen z Volyně), která je plánována na rok 2026 a bude jedním z výstupů grantového projektu NAKI III. V rámci téhož projektu se letos v červnu uskuteční konference zaměřená na integraci volyňských Čechů do československé/české společnosti. Z konference vzejde i kolektivní monografie, v níž mj. bude v odborném textu pracovníky Národního muzea zpracována i tématika výstavních prezentací volyňských Čechů.
- Přednáška doktorky Kločkové v Podbořanech
Dne 23. 11. proběhla další přednáška o volyňských Češích v Muzeu Podbořany. Tentokrát přijala pozvání PhDr. Lenka Kločková z Národního archivu, která přednášela na základě podpory grantu NAKI III. Připravila si přehledovou prezentaci s názvem “Volyňští Češi jako tvůrci paměti národa”. Prezentovala bohatý fond Svazu Čechů z Volyně, Žatec, který vznikal od roku 1946. Díky porevoluční spolupráci Národního archivu se SČVP (od roku 2005) se i nadále daří uchovat archivy důležitých osobností, ale také materiály ze spolku jako jsou zápisy, fotografie, rukopisy článků a podobně.
Doktorka Kločková dále prezentovala mj. fondy Národního archivu spojené s osobnostmi, např. Josefa Vlka z Českého Boratína (označovaného jako český Oskar Schindler). Dále zde najdete osobní archiv plukovníka Jaroslava Chudoby, evangelického faráře Jana Jelínka, kupičováka Václava Kytla, přeživšího rodáka z Českého Malína Josefa Řepíka, generála Bedřicha Opočenského nebo také podplukovníka Josefa Nerada. V archivu je uložen i originál válečného deníku Josefa Holce, který byl již vydán formou knihy. Fondy v Národním archivu související s českými komunitami v oblastech současné Ukrajiny v budoucnu představí i publikace vydaná v rámci tohoto projektu.
- Velké Bílovice – Migrace do Argentiny
Město Velké Bílovice v břeclavském okrese v Jihomoravském kraji je v rámci České republiky unikátní svou argentinskou stopou. V tamním Vlastivědném muzeu se nacházejí panely prezentující česko-argentiskou spolupráci, nalézá se zde i argentinský tradiční sváteční kroj k tanci Pericón a v archivu muzea je i řada historických fotografií bílovických rodáků v Argentině. Mnohdy je přivezli reemigranti a následně darovali do muzea.
Bílovičtí občani hráli svou roli při rozvíjení oblasti Chaco v Argentině. Nedaleko muzea se na jednom z domů nachází i upomínková plaketa na Petra Šašvatu – zakladatele pěstování bavlny v Sáenz Peňa v roce 1913. Na základě české historické stopy v Argentině byla po tzv. sametové revoluci navázána nadnárodní spolupráce. Moravské město Velké Bílovice a argentinské město Presidencia Roque Sáenz Peňa uzavřely oficiální smlouvu v roce 2009, a to při návštěvě starosty jmenovaného argentinském města v České republice. Projektový tým se v prostorách muzeu setkal s bývalou starostkou Marií Vlkovou i zástupkyní muzea Irenou Dojáčkovou a dlouze diskutoval nejen o migrační historii obyvatel Velkých Bílovic.
- Migrace v muzeích v Německu – Frankfurt / Kolín / Bremenhaven / Hamburk
Ve dnech 31. 7. – 3. 8. 2023 podnikla část projektového týmu (T. Kavka, O. Štěpánek, M. Smidová, E. Pekárková) dlouhou cestu automobilem po německých městech, ve kterých se nacházejí instituce související s tématem migrace. Dne 31. 7. tým navštívil Stadtmuseum Frankfurth am Main, kde byl proveden kurátorkou. Následující den absolvoval prezentaci projektu DOMiD (Dokumentationszentrum und Museum über die Migration Deutschland) v Kolíně nad Rýnem – prohlídku pracoviště a diskuzi s tiskovým mluvčím instituce T. Maasem. Velmi přínosná byla návštěva Deutsches Auswanderer Museum v Bremerhavenu. Tým absolvoval prohlídku expozice, diskutoval o projektu NAKI III a další spolupráci s pracovnicemi muzea (ředitelka, pedagožka, vědecká pracovnice). Poslední den došlo ještě k prohlídce Muzea migrace Ballinstadt v Hamburgu.
V rámci cesty byla navázána spolupráce s kolegy z výše zmíněných institucí. Pro další realizaci projektu NAKI byla obzvláště přínosná návštěva kolínského DOMiD a Muzea vystěhovalectví v Bremerhavenu. Obě instituce jsou velmi inspirativní, navíc částečně reflektují i vystěhovalectví z českých zemí (sudetské obce, evropské vystěhovalecké cesty do Ameriky). V tomto smyslu bylo diskutováno i o představení jejich práce pro českou veřejnost v rámci projektové konference v roce 2025 a případném dalším propojení společnými granty a výzkumnými otázkami (například srovnání fungování komunit Čechů a Němců na Volyni). Všechny instituce byly fotograficky zdokumentovány a přivezeny i jejich propagační materiály. Naše návštěva byla prezentována i na sociálních sítích bremerhavenského muzea. Jednotlivé instituce budou více představeny na těchto stránkách i v rámci odborných výstupů.
- Konference „Co srdce pojí, moře nerozdvojí“
V pražském Náprstkově muzeu se ve dnech 22. 5. a 23. 5. uskutečnila dvoudenní konference o vystěhovalectví a migraci Evropanů nazvaná „Co srdce pojí, moře nerozdvojí“. Po úvodním slovu náměstka Národního muzea Michala Stehlíka následovali bloky nazvané I) pramenná základna, II) Migrace z Evropy a po Evropě, III) Česká emigrace a krajané v USA, IV) Česká emigrace a krajané v jiných zemích.
Tomáš Kavka s Ondřejem Štěpánkem první den v úvodním bloku přednesli příspěvek „Výzkumný projekt českých komunit na Ukrajině“, ve kterém přestavili hostům nově řešený grantový projekt NAKI III a jeho plánované výstupy. Většina dalších příspěvků se soustředila spíše na migraci z českých zemí západním směrem. Řešitelka tohoto projektu za EÚ AV ČR Veronika Beranská přednesla příspěvek: „Potřeby současných krajanů v zámoří i na Starém kontinentu ve vztahu k ČR – případ Velké Británie, Austrálie, Nového Zélandu, USA a Německa“.
- Vítejte na webu
Vítejte na webových stránkách nazvaných „Dědictví českých komunit Ukrajiny“ (proto doména DCKU.cz). Webové stránky vznikly jako zastřešující platforma pro výstupy projektu Ministerstva kultury ČR NAKI III (DH23P03OVV043) s názvem „Národní a kulturní identita českých komunit na Ukrajině v 19. – 21. století v movitém kulturním dědictví České republiky.“
