Roman Štér z Národního archivu si ve spolupráci s regionálními kulturními institucemi připravil v dohledné době několik dalších přednášek:
4. 4. 2024 (17.00) – Městská knihovna Postoloprty – Volyňští Češi na Žatecku a Lounsku (zdarma)
10. 4. 2024 (17.00) – Vlastivědné muzeum Jesenice – Písemnosti volyňských Čechů v Národním archivu
9. 5. 2024 (17.00) – Muzeum Podbořany – K 80. výročí Karpato-dukelské operace
Odborní pracovníci 4. oddělení fondů nestátní provenience a archivních sbírek Národního archivu si připravili přednášky pro laickou a odbornou veřejnost ve Vlastivědném muzeu Jesenice. Dne 21. 2. 2024 proběhla za hojné účasti přednáška Romana Štéra s názvem „VOLYNŠTÍ ČEŠI NA ŽATECKU A PODBOŘANSKU„. Následující přednáška Lenky Kločkové s názvem „ŽIVOTNÍ OSUDY EVANGELICKÉHO FARÁŘE JANA JELÍNKA VE SVĚTLE ARCHIVNÍCH DOKUMENTŮ“ je na programu v tomtéž muzeu 20. 3. 2024 od 17.00. Projektový tým připravuje v rámci projektu NAKI III i řadu dalších přednášek.
Národní archiv, Národní muzeum, Etnologický ústav AVČR a Ministerstvo zahraničních věcí České republiky Vás zvou na konferenci „Integrace volyňských Čechů do československé/české společnosti v letech 1945–2022“ pořádanou v rámci projektu NAKI III. Uskuteční se na Ministerstvu zahraničních věcí ČR (Toskánský palác, Hradčanské nám. 182, Praha 1) dne 26. 6. 2024.
Program celé konference je k dispozici v pdf verzi zde
Ve dnech 5. 12. a 6. 12. 2023 navštívili zástupci projektového týmu (T. Kavka a O. Štěpánek) další dvě zásadní německá muzea spojená s tématem migrace. Hlavním účelem pracovní cesty bylo navštívit a zdokumentovat Muzeem volyňských přesídlenců v obci Linstow a navázat s ním spolupráci. Mimo toho byla navštívena poměrně nová expozice v Berlíně zaměřující se na přesídlování ve 30. a 40. letech 20. století. Cesta měla napomoci k plnění cílů NAKI projektu, zejména při zpracovávání výstupů vztahujících se k muzealizaci migrace ve světě.
V rámci cesty byla navázána spolupráce s ředitelem muzea v Linstow Michaelem Thoßem s potenciálem jejího budoucího prohlubování. Pro další realizaci projektu NAKI byla přínosná rovněž návštěva berlínského Dokumentationszentrum Flucht, Vertreibung, Versöhnung. Obě instituce jsou inspirativní, navíc částečně reflektující i vystěhovalectví z českých zemí (Sudety). Instituce byly fotograficky zdokumentovány pro účely projektu a řešitelé přivezli i různé propagační materiály. Muzeum volyňských přesídlenců v obci Linstow bude představeno i v rámci popularizačního textu ve Zpravodaji SČVP 1/2024.
Cyklus veřejných vystoupení s volyňskou tématikou v Muzeu Podbořany pokračoval v pondělí 4. 12. přibližně půlhodinovou komentovanou prohlídkou v březnu dokončené expozice „Hlasy Čechů z Volyně“ s jejím kurátorem Ondřejem Štěpánkem. Na ní pak následovala přednáška, ve které byla základně nastíněna minulost, současnost i budoucnost výstavních prezentací Čechů z Volyně. S ohledem na počasí (sněhovou kalamitu) se na akci přišli podívat jen nemnozí potomci volyňských Čechů z Podbořanska a Žatecka.
Přednáška trvala okolo hodiny, v jejím závěru přednášející promluvil o počínajících přípravách na výstavě zaměřené na dědictví českých komunit oblastí současné Ukrajiny (nejen z Volyně), která je plánována na rok 2026 a bude jedním z výstupů grantového projektu NAKI III. V rámci téhož projektu se letos v červnu uskuteční konference zaměřená na integraci volyňských Čechů do československé/české společnosti. Z konference vzejde i kolektivní monografie, v níž mj. bude v odborném textu pracovníky Národního muzea zpracována i tématika výstavních prezentací volyňských Čechů.
Dne 23. 11. proběhla další přednáška o volyňských Češích v Muzeu Podbořany. Tentokrát přijala pozvání PhDr. Lenka Kločková z Národního archivu, která přednášela na základě podpory grantu NAKI III. Připravila si přehledovou prezentaci s názvem “Volyňští Češi jako tvůrci paměti národa”. Prezentovala bohatý fond Svazu Čechů z Volyně, Žatec, který vznikal od roku 1946. Díky porevoluční spolupráci Národního archivu se SČVP (od roku 2005) se i nadále daří uchovat archivy důležitých osobností, ale také materiály ze spolku jako jsou zápisy, fotografie, rukopisy článků a podobně.
Doktorka Kločková dále prezentovala mj. fondy Národního archivu spojené s osobnostmi, např. Josefa Vlka z Českého Boratína (označovaného jako český Oskar Schindler). Dále zde najdete osobní archiv plukovníka Jaroslava Chudoby, evangelického faráře Jana Jelínka, kupičováka Václava Kytla, přeživšího rodáka z Českého Malína Josefa Řepíka, generála Bedřicha Opočenského nebo také podplukovníka Josefa Nerada. V archivu je uložen i originál válečného deníku Josefa Holce, který byl již vydán formou knihy. Fondy v Národním archivu související s českými komunitami v oblastech současné Ukrajiny v budoucnu představí i publikace vydaná v rámci tohoto projektu.
Město Velké Bílovice v břeclavském okrese v Jihomoravském kraji je v rámci České republiky unikátní svou argentinskou stopou. V tamním Vlastivědném muzeu se nacházejí panely prezentující česko-argentiskou spolupráci, nalézá se zde i argentinský tradiční sváteční kroj k tanci Pericón a v archivu muzea je i řada historických fotografií bílovických rodáků v Argentině. Mnohdy je přivezli reemigranti a následně darovali do muzea.
Bílovičtí občani hráli svou roli při rozvíjení oblasti Chaco v Argentině. Nedaleko muzea se na jednom z domů nachází i upomínková plaketa na Petra Šašvatu – zakladatele pěstování bavlny v Sáenz Peňa v roce 1913. Na základě české historické stopy v Argentině byla po tzv. sametové revoluci navázána nadnárodní spolupráce. Moravské město Velké Bílovice a argentinské město Presidencia Roque Sáenz Peňa uzavřely oficiální smlouvu v roce 2009, a to při návštěvě starosty jmenovaného argentinském města v České republice. Projektový tým se v prostorách muzeu setkal s bývalou starostkou Marií Vlkovou i zástupkyní muzea Irenou Dojáčkovou a dlouze diskutoval nejen o migrační historii obyvatel Velkých Bílovic.
Ve dnech 31. 7. – 3. 8. 2023 podnikla část projektového týmu (T. Kavka, O. Štěpánek, M. Smidová, E. Pekárková) dlouhou cestu automobilem po německých městech, ve kterých se nacházejí instituce související s tématem migrace. Dne 31. 7. tým navštívil Stadtmuseum Frankfurth am Main, kde byl proveden kurátorkou. Následující den absolvoval prezentaci projektu DOMiD (Dokumentationszentrum und Museum über die Migration Deutschland) v Kolíně nad Rýnem – prohlídku pracoviště a diskuzi s tiskovým mluvčím instituce T. Maasem. Velmi přínosná byla návštěva Deutsches Auswanderer Museum v Bremerhavenu. Tým absolvoval prohlídku expozice, diskutoval o projektu NAKI III a další spolupráci s pracovnicemi muzea (ředitelka, pedagožka, vědecká pracovnice). Poslední den došlo ještě k prohlídce Muzea migrace Ballinstadt v Hamburgu.
V rámci cesty byla navázána spolupráce s kolegy z výše zmíněných institucí. Pro další realizaci projektu NAKI byla obzvláště přínosná návštěva kolínského DOMiD a Muzea vystěhovalectví v Bremerhavenu. Obě instituce jsou velmi inspirativní, navíc částečně reflektují i vystěhovalectví z českých zemí (sudetské obce, evropské vystěhovalecké cesty do Ameriky). V tomto smyslu bylo diskutováno i o představení jejich práce pro českou veřejnost v rámci projektové konference v roce 2025 a případném dalším propojení společnými granty a výzkumnými otázkami (například srovnání fungování komunit Čechů a Němců na Volyni). Všechny instituce byly fotograficky zdokumentovány a přivezeny i jejich propagační materiály. Naše návštěva byla prezentována i na sociálních sítích bremerhavenského muzea. Jednotlivé instituce budou více představeny na těchto stránkách i v rámci odborných výstupů.
V pražském Náprstkově muzeu se ve dnech 22. 5. a 23. 5. uskutečnila dvoudenní konference o vystěhovalectví a migraci Evropanů nazvaná „Co srdce pojí, moře nerozdvojí“. Po úvodním slovu náměstka Národního muzea Michala Stehlíka následovali bloky nazvané I) pramenná základna, II) Migrace z Evropy a po Evropě, III) Česká emigrace a krajané v USA, IV) Česká emigrace a krajané v jiných zemích.
Tomáš Kavka s Ondřejem Štěpánkem první den v úvodním bloku přednesli příspěvek „Výzkumný projekt českých komunit na Ukrajině“, ve kterém přestavili hostům nově řešený grantový projekt NAKI III a jeho plánované výstupy. Většina dalších příspěvků se soustředila spíše na migraci z českých zemí západním směrem. Řešitelka tohoto projektu za EÚ AV ČR Veronika Beranská přednesla příspěvek: „Potřeby současných krajanů v zámoří i na Starém kontinentu ve vztahu k ČR – případ Velké Británie, Austrálie, Nového Zélandu, USA a Německa“.
Vítejte na webových stránkách nazvaných „Dědictví českých komunit Ukrajiny“ (proto doména DCKU.cz). Webové stránky vznikly jako zastřešující platforma pro výstupy projektu Ministerstva kultury ČR NAKI III (DH23P03OVV043) s názvem „Národní a kulturní identita českých komunit na Ukrajině v 19. – 21. století v movitém kulturním dědictví České republiky.“
