Putovní výstava „Návraty volyňských Čechů“ se bude až do konce dubna 2025 nacházet v Kapucínském klášteře v Žatci. Byla zahájena 6. 3. přednáškou člena výzkumného týmu – Romana Štéra.

Projektový tým pokračuje v přednášení na téma volyňských Čechů. Nejbližší přednáška s názvem „K 80. výročí karpato-dukelské operace. Osudy volyňských Čechů.“ se uskuteční již tento čtvrtek 17. 10. od 17 hodin v Muzeu Podbořany.

Mezi osobními fondy, které do péče Národního archivu získali pracovníci oddělení fondů nestátní provenience a archivních sbírek, patří také osobní archiv genpor. Ing. Miloslava Masopusta.

Volyňský Čech a bývalý příslušník čs. vojenských jednotek na východoevropském bojišti za druhé světové války oslavil na dělostřelecké základně v Jincích své sté narozeny. Spolu s otcem vstoupil v roce 1944 do 1. čs. armádního sboru v SSSR. Po zranění v prvních dnech karpatsko-dukelské operace byl přemístěn k 5. dělostřeleckému pluku. Po válce zůstal v armádě, kde sloužil až do prosince 1980, kdy v hodnosti plukovníka odešel do výslužby.  Po roce 1990 se začal angažovat v Čs. obci legionářské. V letech 2002–2004 v této organizaci zastával post místopředsedy. Řadu let se účastnil veřejných besed a přednášek o bojích čs. jednotek na východní frontě v letech 2. světové války. Za jeho činnost za druhé světové války mu prezident republiky Miloš Zeman udělil v roce 2020 Řád bílého lva I. třídy vojenské skupiny.

Oslavy se účastnili významní představitelé armády ČR, včetně ministryně obrany paní Jany Černochové a další čestní hosté. S krátkou vzpomínkou na generála Masopusta vystoupil také pracovník oddělení fondů nestátní provenience a archivních sbírek pan Roman Štér. Jeho příspěvek otiskujeme v plném znění.

„Vážený pane generále Masopuste, vážená paní ministryně, vážení čestní hosté, vážení a milý přítomní.
Paní Helenou Stárkovou, manželkou pana generála, jsem byl požádán, abych zde přednesl krátkou vzpomínku.
S generálem Masopustem, jsem se poprvé setkal v roce 2007 a v následujících letech jsme se potkávali při různých příležitostech. Za největší zážitek považuji účast pana generála na křtu edice deníku válečného veterána Josefa Holce. Josef Holec byl příbuzným pana generála a jsem moc rád, že pan generál nejen knihu pokřtil, ale také přečetl několik ukázek.
Křest se konal v roce 2018 v Žatci, kam jsme jeli společně autobusem. Protože jsme přijeli s velkým časovým předstihem, zašli jsme na oběd. Předpokládal jsem, že pana generála na oběd pozvu. Pan generál, ale pozvání odmítl. Začal jsem ho přemlouvat. Nakonec pan generál zavelel: „je to rozkaz!“ I když jsem nevoják, rozkaz jsem splnil. Na křtu pak přečetl ukázky z deníku Josefa Holce. Po dočtení ukázky, kde Josef Holec popisoval své dojmy a průběh slavnostní přehlídky dne 17. května 1945 v Praze, pan generál dodal: „Tam jsem nebyl, já musel jít bojovat na Ostravsko“. Naše jednotky obsadily část Těšínska, které si nárokovali Poláci.
Vážený pane generále, jsem moc rád, že jsem Vás mohl poznat osobně a přeji vám do dalších let hodně štěstí, zdraví a životní pohody.“

(zdroj: webové stránky Národního archivu)

Dne 26. 6. 2024 se konala na Ministerstvu zahraničních věcí ČR v Toskánském paláci pod záštitou ministra Jan Lipavského konference „Integrace volyňských Čechů do československé/ české společnosti v letech 1945–2022.“

Konference byla zorganizována na základě podpory při řešení projektu DH23P03OVV043 – Národní a kulturní identita českých komunit na Ukrajině v 19. – 21. století v movitém kulturním dědictví ČR, který naplňuje program a podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje národní a kulturní identity na léta 2023 až 2030 (NAKI III), financovaného Ministerstvem kultury ČR.

Projekt je vůbec první ucelenou snahou o mezioborovou spolupráci tří významných vědeckých institucí, které se věnují dané problematice v rámci své odbornosti. Národní muzeum uchovává ve svých sbírkách trojrozměrné předměty a fotografie, které získává akviziční činností od počátku 90. let 20. století. Národní archiv získává, zpracovává a zpřístupňuje archiválie vztahující se k tématice volyňských Čechů z let 1960–2021 ve fondech úřední a soukromoprávní provenience, osobních fondech a rodinných archivech. Etnologický ústav AV ČR shromažďuje materiály související s jejich kontinuálním výzkumem českých komunit na Ukrajině již od 50. let 20. století.

Slavnostního zahájení se zúčastnil za MZV pan náměstek Jan Marian, za Senát Parlamentu ČR pan senátor Martin Krsek, člen Stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí. Za hlavního řešitele projektu NAKI III pan generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš a za jednoho z příjemců projektu pan ředitel Národního archivu Milan Vojáček.

Se svými nedávnými zkušenostmi se hned v prvním bloku podělili s více jak devadesáti posluchači pan Jiří Krátký, zvláštní zmocněnec pro krajanské záležitosti a vedoucí samostatného oddělení KRAJ MZV ČR, pan Radek Matula, karierní diplomat a bývalý mimořádný a zplnomocněný velvyslanec ČR na Ukrajině a pan Pavel Dymeš, dlouholetý pracovník Ministerstva vnitra, kde se věnuje integraci krajanů.

Výstupy z konference budou uveřejněny v kolektivní monografii v roce 2025.

Fotografie v galerii lze zvětšit po kliknutí na mě.