KAŽDODENNÍ / ČESKÝ – NOVÝ MALÍN ČECHŮ Z VOLYNĚ
MARIE KRAJPLOVÁ + sbírky Národního muzea
Galerie Jiřího Jílka v Šumperku ve spolupráci s Národním muzeem, Obcí Nový Malín a Spolkem volyňských Čechů a jejich přátel regionu Šumperk srdečně zvou v pátek 10. července 2026 v 17 hodin do Galerie Jiřího Jílka v Šumperku na slavnostní uvedení výstavy věnované Čechům z Volyně nejen z Českého – Nového Malína. Impulsem k výstavě, propojující současné umění s historií, je tragický osud Českého Malína vypáleného nacisty v roce 1943 a následné přesídlení části volyňských Čechů do obce Nový Malín na Šumpersku. Výstava Každodenní / Český – Nový Malín Čechů z Volyně zprostředkovává paměť volyňských Čechů. Umělecké gesto výšivky a práce s textilií v pojetí intermediální umělkyně, režisérky a
vypravěčky Marie Krajplové reaguje na autentické dochované předměty rodiny Řepíkových a rodiny
Martinovských, které pro výstavu zapůjčuje ze svých sbírek Národní muzeum.
Český Malín na ukrajinské Volyni byl jednou z obcí na historickém území Volyně, oblasti dnešní západní Ukrajiny. Přistěhovalci z Čech se v jeho obvodu usazovali od roku 1870 a vytvořili zde v sousedství mnoha etnik – Ukrajinců, Židů, Poláků či Němců vesnickou zemědělskou komunitu. V rostoucí obci nechyběly škola, knihovna, spolky divadelníků a hasičů i sokolové. Před první světovou válkou zde žilo kolem 450 českých obyvatel. Roku 1921 byla Volyně rozdělena mezi Polsko a vznikající Sovětský svaz. Malín připadl do západního polského záboru a podobně jako v jiných českých vsích oblasti tu kvetl národní život – s občasnými hostujícími českými učiteli či zájezdy místních na pražské sokolské slety. V roce 1939,
po záboru východu Polska Stalinem, připadla vesnice k Ukrajinské sovětské republice. Když v roce 1941 zaútočili nacisté na Sovětský svaz ocitl se Malín v Říšském komisariátu Ukrajina.
Válečná tragédie Českého Malína: Chaos bojů a etnických čistek v oblasti, které započal sovětský režim
raziemi proti možným i opravdovým odpůrcům, se vystupňoval vyvražďováním Židů, Rusů a komunistů
nacisty. Násilí dohonilo i prosperující českou obec. Dne 13. července 1943 obsadily z nejasných příčin Český a sousední Ukrajinský Malín německé oddíly složené z osob i dalších národností. Obyvatelstvo obou vesnic bylo soustředěno na ulicích a zde přímo vražděno či nahnáno a upalováno v uzavřených objektech. Zachránit se podařilo malé části. Zpravidla se uvádí počet obětí – místních 104 mužů, 161 žen a 105 dětí do 14 let, a dále 26 Poláků a 4 Češi pobývajících v Malíně, celkem 68 domů a 223 stodol lehlo popelem. Nejspíš však nešlo o číslo konečné. Ač se zbylí osadníci mohli do obce vrátit, český živel už zde nikdo
významně neobnovil. Malín hrál roli při masovém vstupování volyňských Čechů do armády a jejich finanční
podpory. Většina přeživších po válce sovětskou Ukrajinu opustila a odešla do Československa.
Věčná paměť malínské tragédie: Tragickou minulost v prakticky ukrajinské obci dnes připomíná několik českých hrobů a památník masakru vytvořený v poválečných letech a opatrovaný za přispění českého státu. Jde vedle vojenského památníku Bitvy u Zborova o jednu z hlavních zastávek českých vládních, vojenských i pamětnických delegací na Ukrajině. V Československu začala být malínská tragédie připomínána ihned po válce. Na památku byla roku 1947 nazvána od Němců vysídlená ves Frankštát u Šumperku Novým Malínem. V obci jako i v centru volyňské emigrace Žatci se od konce 40. let konají v čase výročí smuteční piety. V obou místech byly také vytvořeny důstojné památníky. V Praze Bubenči byla roku 1951 pojmenována jedna z ulic Českomalínskou. Hlavně zásluhou volyňských Čechů a jejich potomků patří vedle vypálení Lidic a Ležáků Český Malín k hlavním pamětním místům hrůz druhé světové války.
Výstava Každodenní / Český – Nový Malín Čechů z Volyně potrvá do 6. 9. 2026.
Otevírací doba Galerie Jiřího Jílka, sady 1. máje, Šumperk: út – pá 14–17 h; so – ne 13–17 h.
Marie Krajplová (1986) vystudovala Akademii výtvarných umění v Praze a dlouhodobě působí na pomezí výtvarného umění, kulturních a audiovizuálních projektů pro veřejný prostor. Ve své tvorbě se zabývá vlivem technologií, ale i tradičních technik na utváření lidského myšlení a vnímání světa.
Kurátoři: Tomáš Kavka, Ondřej Štěpánek, Pavlína Vogelová
Napsat komentář