Putovní výstava „Návraty volyňských Čechů“ se bude až do konce dubna 2025 nacházet v Kapucínském klášteře v Žatci. Byla zahájena 6. 3. přednáškou člena výzkumného týmu – Romana Štéra.

Projektový tým pokračuje v přednášení na téma volyňských Čechů. Nejbližší přednáška s názvem „K 80. výročí karpato-dukelské operace. Osudy volyňských Čechů.“ se uskuteční již tento čtvrtek 17. 10. od 17 hodin v Muzeu Podbořany.

Mezi osobními fondy, které do péče Národního archivu získali pracovníci oddělení fondů nestátní provenience a archivních sbírek, patří také osobní archiv genpor. Ing. Miloslava Masopusta.

Volyňský Čech a bývalý příslušník čs. vojenských jednotek na východoevropském bojišti za druhé světové války oslavil na dělostřelecké základně v Jincích své sté narozeny. Spolu s otcem vstoupil v roce 1944 do 1. čs. armádního sboru v SSSR. Po zranění v prvních dnech karpatsko-dukelské operace byl přemístěn k 5. dělostřeleckému pluku. Po válce zůstal v armádě, kde sloužil až do prosince 1980, kdy v hodnosti plukovníka odešel do výslužby.  Po roce 1990 se začal angažovat v Čs. obci legionářské. V letech 2002–2004 v této organizaci zastával post místopředsedy. Řadu let se účastnil veřejných besed a přednášek o bojích čs. jednotek na východní frontě v letech 2. světové války. Za jeho činnost za druhé světové války mu prezident republiky Miloš Zeman udělil v roce 2020 Řád bílého lva I. třídy vojenské skupiny.

Oslavy se účastnili významní představitelé armády ČR, včetně ministryně obrany paní Jany Černochové a další čestní hosté. S krátkou vzpomínkou na generála Masopusta vystoupil také pracovník oddělení fondů nestátní provenience a archivních sbírek pan Roman Štér. Jeho příspěvek otiskujeme v plném znění.

„Vážený pane generále Masopuste, vážená paní ministryně, vážení čestní hosté, vážení a milý přítomní.
Paní Helenou Stárkovou, manželkou pana generála, jsem byl požádán, abych zde přednesl krátkou vzpomínku.
S generálem Masopustem, jsem se poprvé setkal v roce 2007 a v následujících letech jsme se potkávali při různých příležitostech. Za největší zážitek považuji účast pana generála na křtu edice deníku válečného veterána Josefa Holce. Josef Holec byl příbuzným pana generála a jsem moc rád, že pan generál nejen knihu pokřtil, ale také přečetl několik ukázek.
Křest se konal v roce 2018 v Žatci, kam jsme jeli společně autobusem. Protože jsme přijeli s velkým časovým předstihem, zašli jsme na oběd. Předpokládal jsem, že pana generála na oběd pozvu. Pan generál, ale pozvání odmítl. Začal jsem ho přemlouvat. Nakonec pan generál zavelel: „je to rozkaz!“ I když jsem nevoják, rozkaz jsem splnil. Na křtu pak přečetl ukázky z deníku Josefa Holce. Po dočtení ukázky, kde Josef Holec popisoval své dojmy a průběh slavnostní přehlídky dne 17. května 1945 v Praze, pan generál dodal: „Tam jsem nebyl, já musel jít bojovat na Ostravsko“. Naše jednotky obsadily část Těšínska, které si nárokovali Poláci.
Vážený pane generále, jsem moc rád, že jsem Vás mohl poznat osobně a přeji vám do dalších let hodně štěstí, zdraví a životní pohody.“

(zdroj: webové stránky Národního archivu)

Dne 26. 6. 2024 se konala na Ministerstvu zahraničních věcí ČR v Toskánském paláci pod záštitou ministra Jan Lipavského konference „Integrace volyňských Čechů do československé/ české společnosti v letech 1945–2022.“

Konference byla zorganizována na základě podpory při řešení projektu DH23P03OVV043 – Národní a kulturní identita českých komunit na Ukrajině v 19. – 21. století v movitém kulturním dědictví ČR, který naplňuje program a podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje národní a kulturní identity na léta 2023 až 2030 (NAKI III), financovaného Ministerstvem kultury ČR.

Projekt je vůbec první ucelenou snahou o mezioborovou spolupráci tří významných vědeckých institucí, které se věnují dané problematice v rámci své odbornosti. Národní muzeum uchovává ve svých sbírkách trojrozměrné předměty a fotografie, které získává akviziční činností od počátku 90. let 20. století. Národní archiv získává, zpracovává a zpřístupňuje archiválie vztahující se k tématice volyňských Čechů z let 1960–2021 ve fondech úřední a soukromoprávní provenience, osobních fondech a rodinných archivech. Etnologický ústav AV ČR shromažďuje materiály související s jejich kontinuálním výzkumem českých komunit na Ukrajině již od 50. let 20. století.

Slavnostního zahájení se zúčastnil za MZV pan náměstek Jan Marian, za Senát Parlamentu ČR pan senátor Martin Krsek, člen Stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí. Za hlavního řešitele projektu NAKI III pan generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš a za jednoho z příjemců projektu pan ředitel Národního archivu Milan Vojáček.

Se svými nedávnými zkušenostmi se hned v prvním bloku podělili s více jak devadesáti posluchači pan Jiří Krátký, zvláštní zmocněnec pro krajanské záležitosti a vedoucí samostatného oddělení KRAJ MZV ČR, pan Radek Matula, karierní diplomat a bývalý mimořádný a zplnomocněný velvyslanec ČR na Ukrajině a pan Pavel Dymeš, dlouholetý pracovník Ministerstva vnitra, kde se věnuje integraci krajanů.

Výstupy z konference budou uveřejněny v kolektivní monografii v roce 2025.

Fotografie v galerii lze zvětšit po kliknutí na mě.

Roman Štér z Národního archivu si ve spolupráci s regionálními kulturními institucemi připravil v dohledné době několik dalších přednášek:

4. 4. 2024 (17.00) – Městská knihovna Postoloprty – Volyňští Češi na Žatecku a Lounsku (zdarma)

10. 4. 2024 (17.00) – Vlastivědné muzeum Jesenice – Písemnosti volyňských Čechů v Národním archivu

9. 5. 2024 (17.00) – Muzeum Podbořany – K 80. výročí Karpato-dukelské operace

Odborní pracovníci 4. oddělení fondů nestátní provenience a archivních sbírek Národního archivu si připravili přednášky pro laickou a odbornou veřejnost ve Vlastivědném muzeu Jesenice. Dne 21. 2. 2024 proběhla za hojné účasti přednáška Romana Štéra s názvem „VOLYNŠTÍ ČEŠI NA ŽATECKU A PODBOŘANSKU„. Následující přednáška Lenky Kločkové s názvem „ŽIVOTNÍ OSUDY EVANGELICKÉHO FARÁŘE JANA JELÍNKA VE SVĚTLE ARCHIVNÍCH DOKUMENTŮ“ je na programu v tomtéž muzeu 20. 3. 2024 od 17.00. Projektový tým připravuje v rámci projektu NAKI III i řadu dalších přednášek.

Cyklus veřejných vystoupení s volyňskou tématikou v Muzeu Podbořany pokračoval v pondělí 4. 12. přibližně půlhodinovou komentovanou prohlídkou v březnu dokončené expozice „Hlasy Čechů z Volyně“ s jejím kurátorem Ondřejem Štěpánkem. Na ní pak následovala přednáška, ve které byla základně nastíněna minulost, současnost i budoucnost výstavních prezentací Čechů z Volyně. S ohledem na počasí (sněhovou kalamitu) se na akci přišli podívat jen nemnozí potomci volyňských Čechů z Podbořanska a Žatecka.  

Přednáška trvala okolo hodiny, v jejím závěru přednášející promluvil o počínajících přípravách na výstavě zaměřené na dědictví českých komunit oblastí současné Ukrajiny (nejen z Volyně), která je plánována na rok 2026 a bude jedním z výstupů grantového projektu NAKI III. V rámci téhož projektu se letos v červnu uskuteční konference zaměřená na integraci volyňských Čechů do československé/české společnosti. Z konference vzejde i kolektivní monografie, v níž mj. bude v odborném textu pracovníky Národního muzea zpracována i tématika výstavních prezentací volyňských Čechů. 

Dne 23. 11. proběhla další přednáška o volyňských Češích v Muzeu Podbořany. Tentokrát přijala pozvání PhDr. Lenka Kločková z Národního archivu, která přednášela na základě podpory grantu NAKI III. Připravila si přehledovou prezentaci s názvem “Volyňští Češi jako tvůrci paměti národa”. Prezentovala bohatý fond Svazu Čechů z Volyně, Žatec, který vznikal od roku 1946. Díky porevoluční spolupráci Národního archivu se SČVP (od roku 2005) se i nadále daří uchovat archivy důležitých osobností, ale také materiály ze spolku jako jsou zápisy, fotografie, rukopisy článků a podobně.

Doktorka Kločková dále prezentovala mj. fondy Národního archivu spojené s osobnostmi, např. Josefa Vlka z Českého Boratína (označovaného jako český Oskar Schindler). Dále zde najdete osobní archiv plukovníka Jaroslava Chudoby, evangelického faráře Jana Jelínka, kupičováka Václava Kytla, přeživšího rodáka z Českého Malína Josefa Řepíka, generála Bedřicha Opočenského nebo také podplukovníka Josefa Nerada. V archivu je uložen i originál válečného deníku Josefa Holce, který byl již vydán formou knihy. Fondy v Národním archivu související s českými komunitami v oblastech současné Ukrajiny v budoucnu představí i publikace vydaná v rámci tohoto projektu.

V pražském Náprstkově muzeu se ve dnech 22. 5. a 23. 5. uskutečnila dvoudenní konference o vystěhovalectví a migraci Evropanů nazvaná „Co srdce pojí, moře nerozdvojí“. Po úvodním slovu náměstka Národního muzea Michala Stehlíka následovali bloky nazvané I) pramenná základna, II) Migrace z Evropy a po Evropě, III) Česká emigrace a krajané v USA, IV) Česká emigrace a krajané v jiných zemích.

Tomáš Kavka s Ondřejem Štěpánkem první den v úvodním bloku přednesli příspěvek „Výzkumný projekt českých komunit na Ukrajině“, ve kterém přestavili hostům nově řešený grantový projekt NAKI III a jeho plánované výstupy. Většina dalších příspěvků se soustředila spíše na migraci z českých zemí západním směrem. Řešitelka tohoto projektu za EÚ AV ČR Veronika Beranská přednesla příspěvek: „Potřeby současných krajanů v zámoří i na Starém kontinentu ve vztahu k ČR – případ Velké Británie, Austrálie, Nového Zélandu, USA a Německa“.