• Workshop Prezentace menšin v evropských a českých paměťových institucích

    Projektový tým vás zve na workshop, který bude navazovat na konferenci a uskuteční se ve čtvrtek 23. 10. 2025 v Nové budova Národního muzea v Praze, Místnost TOP, 5. patro. V případě zájmu o účast na workshopu se prosím obraťte na vedoucího projektu Tomáše Kavku (tomas.kavka@nm.cz). Více informací o akci níže:

    Pořádá: Národní muzeum ve spolupráci se Sdružením Čechů z Volyně a jejich přátel a Wolhynier Umsiedlermuseum Linstow

    Simultánní překlad – čeština/angličtina

    Program:

    9.00 – 10. 30 Kulatý stůl Menšiny v evropských muzeích migrace (moderuje Tomáš Kavka, Národní muzeum)

    Diskutující s úvodními příspěvky:

    The German Minority in the historical region of Bessarabia in the 19th century. Simone Blaschka / Auswandererhaus Bremerhaven, Německo

    National and ethnic Minorities, immigrant communities in the Museum’s permanent exhibition. Rafał Raczyński, Kamila Kowalska / Muzeum emigrace v Gdyni, Univerzita v Gdaňsku, Polsko

    Minorities in The FENIX Museum of Migration. Lilian Boutros / Fenix Museum Rotterdam, Nizozemsko

    10:30-11.30 Představení edukačního programu v expozici Dějiny 20. století

    Michaela Smidová, Eliška Pekárková / Národní muzeum, Minorities in exhibition History of the 20th Century in National Museum

    11.30-13.00 Oběd pro účastníky workshopu

    13.00-16.00 Kulatý stůl Kulturní dědictví národnostních menšin v ČR a jeho uchovávání a prezentace

    (moderuje Michael Thoss, Wolhynier Umsiedlermuseum Linstow, Německo)

    Česká minorita v Argentině. Anna Jagošová / Národní muzeum

    Muzealizace menšin v českých muzeích. Ondřej Štěpánek / Národní muzeum

    Archivní fondy vztahující se k volyňským Čechům v Národním archivu. Lenka Kločková, Roman Štér / Národní archiv

    Volyňští Češi v kontextu druhé světové války a prezentace problematiky pro veřejnost. Dagmar Martínková / Masarykovo muzeum v Hodoníně

    Akce je uspořádána v rámci projektu NAKI III České komunity na současné Ukrajině podpořeným MK ČR a Česko-německého fondu budoucnosti, grantu č. 1_25_16132 Nikde více etnické čistky – Češi a Němci společně vzpomínají na multietnickou a multireligiozní Volyň

  • Do Podbořan přijeli hosté z Německa

    Tomáš Kavka a Ondřej Štěpánek z Národního muzea v neděli 5. 10. prováděli expozicí „Hlasy Čechů z Volyně“ hosty z Německa. V rámci několikadenního výletu do Čech navštívili členové spolku Wolhynier Umsiedlermuseum in Linstow (sdružuje potomky přesídlených Němců z Volyně) hromadně autobusovým zájezdem také muzeum v Podbořanech, kde se dozvěděli s rámci prezentace informace o historii i současnosti výstavních projektů spojených s historií volyňských Čechům a následně byli provedeni i samotnou expozicí v 1. patře objektu. Projektový tým děkuje zástupcům města Podbořany za spolupráci, přípravu techniky a občerstvení. Foto: Laurencia Helásková

  • Návštěva muzejního festivalu v Linstow

    Zástupci projektového týmu Tomáš Kavka, Ondřej Štěpánek, Michaela Smidová a Eliška Pekárková navštívili ve dnech 29. 8.–1. 9. 2025 v rámci řešení projektu NAKI III už 33. ročník muzejního festivalu v německé vesnici Linstow. Událost se konala v místním Muzeu přesídlení z Volyně. V pátek v podvečer přednášel Ondřej Štěpánek o historii volyňských Čechů a jejich novém začátku po 2. sv. válce, ředitel muzea Thoss navázal přednáškou zejména o místní poválečné historii a příchodu volyňských Němců a M. Kostyuk z Univerzity v Lucku referoval o důvodech malého zájmu ukrajinských vědců o problematiku volyňských Němců. V sobotu pokračoval festival kulturním programem, během jehož úvodu měl slovo rovněž předseda Sdružení Čechů z Volyně a jejich přátel Miroslav Srbecký. Okolo 200–250 účastníků bylo též svědky hudebních i tanečních vystoupení či tomboly. Tomáš Kavka si pak třeba vyzkoušel v rámci „Living history“ i bouchání cepem do obilí. Zástupci NM se účastnili i piety v muzeu za všechny oběti vystěhování a útěku, na níž následovala komentovaná prohlídka Wolhynische Umsiedlermusea s jeho ředitelem a účastníky mezinárodního workshopu.

    V pondělí 1. 9. 2025 se zaměstnanci a zaměstnankyně NM se svými příspěvky účastnili česko-německého tematického workshopu k projektu „Nikdy více etnické čistky“ organizovaného společně Národním muzeem, Wolhynische Umsiedlermuseum Linstow a Sdružením Čechů z Volyně a jejich přátel. Workshop byl finančně podpořen Fondem česko-německé budoucnosti. Vedle nových kontaktů v německém prostředí byly navázány kontakty se zástupci Univerzity v ukrajinském Lucku či vzdělávací platformy v polské Poznani.

  • Návštěva pietních aktů k 82. výročí vypálení Českého Malína a 80. výročí osvobození

    Tomáš Kavka a Ondřej Štěpánek z NM absolvovali ve dnech 18. 7. a 19. 7. cestu související s projektem do Podbořan a do Žatce. Již v pátek 18. 7. provedli lidi z regionálního sdružení Moravskoslezského kraje SČVP, kteří přijeli autobusovým zájezdem, expozicí Hlasy Čechů z Volyně. V žateckém muzeu došlo k vytipování předmětů pro výstavu plánovanou z projektu NAKI III v příštím roce.

    V sobotu 19. července 2025 se oba zúčastnili pietních aktů k 82. výročí vypálení Českého Malína i 80. výročí osvobození. Tomáš Kavka pronesl u pomníku obětem Českého Malína mezi dalšími řečníky krátkou zdravici. V programu následovalo položení věnců u busty Dr. Eduarda Beneše věnovanou volyňskými Čechy na Kruhovém náměstí a uctění památky volyňské Češky Libuše Mrázkové u pamětní desky před MŠ v Žatci Podměstí. Pan doktor Moravec při tom správně připomenul v rámci jejího představení, že letos je to již sto let od jejího narození.

  • Call for papers

    Z našeho grantového projektu NAKI III je i v letošním roce pořádána konference podrobnosti viz níže:

    📣 Call for papers: Paměť a migrace – dokumentace a migrace nejen v paměťových institucích

    📍 Historické muzeum Národního muzea a Centrum pro prezentaci kulturního dědictví (Národní muzeum) pořádají 22. října mezinárodní konferenci věnovanou fenoménu migrace a její dokumentaci.

    👉 Konference si klade za cíl diskutovat výzkumné, akviziční a prezentační možnosti různých forem historických i aktuálních migrací v paměťových, vědeckých i vzdělávacích institucích.

    📆 Uzávěrka příspěvků je do 30. 5. 2025

    Paměť a migrace. Dokumentace a prezentace migrace nejen v paměťových institucích – Národní muzeum

  • Putovní výstava v Žatci

    Putovní výstava „Návraty volyňských Čechů“ se bude až do konce dubna 2025 nacházet v Kapucínském klášteře v Žatci. Byla zahájena 6. 3. přednáškou člena výzkumného týmu – Romana Štéra.

  • Další přednášky (Podbořany)

    Projektový tým pokračuje v přednášení na téma volyňských Čechů. Nejbližší přednáška s názvem „K 80. výročí karpato-dukelské operace. Osudy volyňských Čechů.“ se uskuteční již tento čtvrtek 17. 10. od 17 hodin v Muzeu Podbořany.

  • Sto let veterána genpor. Ing. Miloslava Masopusta

    Mezi osobními fondy, které do péče Národního archivu získali pracovníci oddělení fondů nestátní provenience a archivních sbírek, patří také osobní archiv genpor. Ing. Miloslava Masopusta.

    Volyňský Čech a bývalý příslušník čs. vojenských jednotek na východoevropském bojišti za druhé světové války oslavil na dělostřelecké základně v Jincích své sté narozeny. Spolu s otcem vstoupil v roce 1944 do 1. čs. armádního sboru v SSSR. Po zranění v prvních dnech karpatsko-dukelské operace byl přemístěn k 5. dělostřeleckému pluku. Po válce zůstal v armádě, kde sloužil až do prosince 1980, kdy v hodnosti plukovníka odešel do výslužby.  Po roce 1990 se začal angažovat v Čs. obci legionářské. V letech 2002–2004 v této organizaci zastával post místopředsedy. Řadu let se účastnil veřejných besed a přednášek o bojích čs. jednotek na východní frontě v letech 2. světové války. Za jeho činnost za druhé světové války mu prezident republiky Miloš Zeman udělil v roce 2020 Řád bílého lva I. třídy vojenské skupiny.

    Oslavy se účastnili významní představitelé armády ČR, včetně ministryně obrany paní Jany Černochové a další čestní hosté. S krátkou vzpomínkou na generála Masopusta vystoupil také pracovník oddělení fondů nestátní provenience a archivních sbírek pan Roman Štér. Jeho příspěvek otiskujeme v plném znění.

    Vážený pane generále Masopuste, vážená paní ministryně, vážení čestní hosté, vážení a milý přítomní.
    Paní Helenou Stárkovou, manželkou pana generála, jsem byl požádán, abych zde přednesl krátkou vzpomínku.
    S generálem Masopustem, jsem se poprvé setkal v roce 2007 a v následujících letech jsme se potkávali při různých příležitostech. Za největší zážitek považuji účast pana generála na křtu edice deníku válečného veterána Josefa Holce. Josef Holec byl příbuzným pana generála a jsem moc rád, že pan generál nejen knihu pokřtil, ale také přečetl několik ukázek.
    Křest se konal v roce 2018 v Žatci, kam jsme jeli společně autobusem. Protože jsme přijeli s velkým časovým předstihem, zašli jsme na oběd. Předpokládal jsem, že pana generála na oběd pozvu. Pan generál, ale pozvání odmítl. Začal jsem ho přemlouvat. Nakonec pan generál zavelel: „je to rozkaz!“ I když jsem nevoják, rozkaz jsem splnil. Na křtu pak přečetl ukázky z deníku Josefa Holce. Po dočtení ukázky, kde Josef Holec popisoval své dojmy a průběh slavnostní přehlídky dne 17. května 1945 v Praze, pan generál dodal: „Tam jsem nebyl, já musel jít bojovat na Ostravsko“. Naše jednotky obsadily část Těšínska, které si nárokovali Poláci.
    Vážený pane generále, jsem moc rád, že jsem Vás mohl poznat osobně a přeji vám do dalších let hodně štěstí, zdraví a životní pohody.“

    (zdroj: webové stránky Národního archivu)

  • Konference integrace volyňských Čechů

    Dne 26. 6. 2024 se konala na Ministerstvu zahraničních věcí ČR v Toskánském paláci pod záštitou ministra Jan Lipavského konference „Integrace volyňských Čechů do československé/ české společnosti v letech 1945–2022.“

    Konference byla zorganizována na základě podpory při řešení projektu DH23P03OVV043 – Národní a kulturní identita českých komunit na Ukrajině v 19. – 21. století v movitém kulturním dědictví ČR, který naplňuje program a podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje národní a kulturní identity na léta 2023 až 2030 (NAKI III), financovaného Ministerstvem kultury ČR.

    Projekt je vůbec první ucelenou snahou o mezioborovou spolupráci tří významných vědeckých institucí, které se věnují dané problematice v rámci své odbornosti. Národní muzeum uchovává ve svých sbírkách trojrozměrné předměty a fotografie, které získává akviziční činností od počátku 90. let 20. století. Národní archiv získává, zpracovává a zpřístupňuje archiválie vztahující se k tématice volyňských Čechů z let 1960–2021 ve fondech úřední a soukromoprávní provenience, osobních fondech a rodinných archivech. Etnologický ústav AV ČR shromažďuje materiály související s jejich kontinuálním výzkumem českých komunit na Ukrajině již od 50. let 20. století.

    Slavnostního zahájení se zúčastnil za MZV pan náměstek Jan Marian, za Senát Parlamentu ČR pan senátor Martin Krsek, člen Stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí. Za hlavního řešitele projektu NAKI III pan generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš a za jednoho z příjemců projektu pan ředitel Národního archivu Milan Vojáček.

    Se svými nedávnými zkušenostmi se hned v prvním bloku podělili s více jak devadesáti posluchači pan Jiří Krátký, zvláštní zmocněnec pro krajanské záležitosti a vedoucí samostatného oddělení KRAJ MZV ČR, pan Radek Matula, karierní diplomat a bývalý mimořádný a zplnomocněný velvyslanec ČR na Ukrajině a pan Pavel Dymeš, dlouholetý pracovník Ministerstva vnitra, kde se věnuje integraci krajanů.

    Výstupy z konference budou uveřejněny v kolektivní monografii v roce 2025.

    Fotografie v galerii lze zvětšit po kliknutí na mě.

  • Přednášky Romana Štéra

    Roman Štér z Národního archivu si ve spolupráci s regionálními kulturními institucemi připravil v dohledné době několik dalších přednášek:

    4. 4. 2024 (17.00) – Městská knihovna Postoloprty – Volyňští Češi na Žatecku a Lounsku (zdarma)

    10. 4. 2024 (17.00) – Vlastivědné muzeum Jesenice – Písemnosti volyňských Čechů v Národním archivu

    9. 5. 2024 (17.00) – Muzeum Podbořany – K 80. výročí Karpato-dukelské operace