Výzkumný tým podnikl ve dnech 4.–5. 11. 2024 podnětnou cestu do Nového Malína. Setkal se s vnučkou jednoho z přeživších malínské tragédie Josefa Řepíka, přeživší tragédie Libuší Nidetzkou či starostou Nového Malína Markem Štanclem. Probírala se zejména možnost další spolupráce. Natočili jsme si též záběry pomníku tragédie v Českém Malíně (nachází se v Novém Malíně) či pomníku padlých volyňským Čechům v Uničově.

V sobotu 12. 10. se konalo v Litoměřicích tradiční Posvícenské setkání, kterého se zúčastnilo téměř 100 volyňských Čechů a jejich přátel. Účastníci si připomněli 80. výročí bojů na Dukle, kterého se zúčastnilo v uplynulém víkendu 32 zástupců sdružení z litoměřického a žateckého regionu. Projekt Volyňské kořeny představil Stanislav Sabol a projekt NAKI veřejně představil Ondřej Štěpánek. Akce se zúčastnili i vedoucí Oddělení novodobých českých dějin Tomáš Kavka i zástupci Etnologického ústavu Akademie věd Veronika Beranská a Zdeněk Uherek. Projektový tým natáčel rozhovory s pamětníky i celkovou atmosféru akce. Jak na správném posvícení nechyběly koláčky, ani bohaté volyňské menu. Kulturní část byla zahájena volyňskou hymnou. Na akci panovala skvělá atmosféra.

Ve dnech 5. 12. a 6. 12. 2023 navštívili zástupci projektového týmu (T. Kavka a O. Štěpánek) další dvě zásadní německá muzea spojená s tématem migrace. Hlavním účelem pracovní cesty bylo navštívit a zdokumentovat Muzeem volyňských přesídlenců v obci Linstow a navázat s ním spolupráci. Mimo toho byla navštívena poměrně nová expozice v Berlíně zaměřující se na přesídlování ve 30. a 40. letech 20. století. Cesta měla napomoci k plnění cílů NAKI projektu, zejména při zpracovávání výstupů vztahujících se k muzealizaci migrace ve světě.

V rámci cesty byla navázána spolupráce s ředitelem muzea v Linstow Michaelem Thoßem s potenciálem jejího budoucího prohlubování. Pro další realizaci projektu NAKI byla přínosná rovněž návštěva berlínského Dokumentationszentrum Flucht, Vertreibung, Versöhnung. Obě instituce jsou inspirativní, navíc částečně reflektující i vystěhovalectví z českých zemí (Sudety). Instituce byly fotograficky zdokumentovány pro účely projektu a řešitelé přivezli i různé propagační materiály. Muzeum volyňských přesídlenců v obci Linstow bude představeno i v rámci popularizačního textu ve Zpravodaji SČVP 1/2024.

Město Velké Bílovice v břeclavském okrese v Jihomoravském kraji je v rámci České republiky unikátní svou argentinskou stopou. V tamním Vlastivědném muzeu se nacházejí panely prezentující česko-argentiskou spolupráci, nalézá se zde i argentinský tradiční sváteční kroj k tanci Pericón a v archivu muzea je i řada historických fotografií bílovických rodáků v Argentině. Mnohdy je přivezli reemigranti a následně darovali do muzea.

Bílovičtí občani hráli svou roli při rozvíjení oblasti Chaco v Argentině. Nedaleko muzea se na jednom z domů nachází i upomínková plaketa na Petra Šašvatu – zakladatele pěstování bavlny v Sáenz Peňa v roce 1913. Na základě české historické stopy v Argentině byla po tzv. sametové revoluci navázána nadnárodní spolupráce. Moravské město Velké Bílovice a argentinské město Presidencia Roque Sáenz Peňa uzavřely oficiální smlouvu v roce 2009, a to při návštěvě starosty jmenovaného argentinském města v České republice. Projektový tým se v prostorách muzeu setkal s bývalou starostkou Marií Vlkovou i zástupkyní muzea Irenou Dojáčkovou a dlouze diskutoval nejen o migrační historii obyvatel Velkých Bílovic.