Tomáš Kavka a Ondřej Štěpánek z Národního muzea v neděli 5. 10. prováděli expozicí „Hlasy Čechů z Volyně“ hosty z Německa. V rámci několikadenního výletu do Čech navštívili členové spolku Wolhynier Umsiedlermuseum in Linstow (sdružuje potomky přesídlených Němců z Volyně) hromadně autobusovým zájezdem také muzeum v Podbořanech, kde se dozvěděli s rámci prezentace informace o historii i současnosti výstavních projektů spojených s historií volyňských Čechům a následně byli provedeni i samotnou expozicí v 1. patře objektu. Projektový tým děkuje zástupcům města Podbořany za spolupráci, přípravu techniky a občerstvení. Foto: Laurencia Helásková
Zástupci projektového týmu Tomáš Kavka, Ondřej Štěpánek, Michaela Smidová a Eliška Pekárková navštívili ve dnech 29. 8.–1. 9. 2025 v rámci řešení projektu NAKI III už 33. ročník muzejního festivalu v německé vesnici Linstow. Událost se konala v místním Muzeu přesídlení z Volyně. V pátek v podvečer přednášel Ondřej Štěpánek o historii volyňských Čechů a jejich novém začátku po 2. sv. válce, ředitel muzea Thoss navázal přednáškou zejména o místní poválečné historii a příchodu volyňských Němců a M. Kostyuk z Univerzity v Lucku referoval o důvodech malého zájmu ukrajinských vědců o problematiku volyňských Němců. V sobotu pokračoval festival kulturním programem, během jehož úvodu měl slovo rovněž předseda Sdružení Čechů z Volyně a jejich přátel Miroslav Srbecký. Okolo 200–250 účastníků bylo též svědky hudebních i tanečních vystoupení či tomboly. Tomáš Kavka si pak třeba vyzkoušel v rámci „Living history“ i bouchání cepem do obilí. Zástupci NM se účastnili i piety v muzeu za všechny oběti vystěhování a útěku, na níž následovala komentovaná prohlídka Wolhynische Umsiedlermusea s jeho ředitelem a účastníky mezinárodního workshopu.
V pondělí 1. 9. 2025 se zaměstnanci a zaměstnankyně NM se svými příspěvky účastnili česko-německého tematického workshopu k projektu „Nikdy více etnické čistky“ organizovaného společně Národním muzeem, Wolhynische Umsiedlermuseum Linstow a Sdružením Čechů z Volyně a jejich přátel. Workshop byl finančně podpořen Fondem česko-německé budoucnosti. Vedle nových kontaktů v německém prostředí byly navázány kontakty se zástupci Univerzity v ukrajinském Lucku či vzdělávací platformy v polské Poznani.
Tomáš Kavka a Ondřej Štěpánek z NM absolvovali ve dnech 18. 7. a 19. 7. cestu související s projektem do Podbořan a do Žatce. Již v pátek 18. 7. provedli lidi z regionálního sdružení Moravskoslezského kraje SČVP, kteří přijeli autobusovým zájezdem, expozicí Hlasy Čechů z Volyně. V žateckém muzeu došlo k vytipování předmětů pro výstavu plánovanou z projektu NAKI III v příštím roce.
V sobotu 19. července 2025 se oba zúčastnili pietních aktů k 82. výročí vypálení Českého Malína i 80. výročí osvobození. Tomáš Kavka pronesl u pomníku obětem Českého Malína mezi dalšími řečníky krátkou zdravici. V programu následovalo položení věnců u busty Dr. Eduarda Beneše věnovanou volyňskými Čechy na Kruhovém náměstí a uctění památky volyňské Češky Libuše Mrázkové u pamětní desky před MŠ v Žatci Podměstí. Pan doktor Moravec při tom správně připomenul v rámci jejího představení, že letos je to již sto let od jejího narození.
Výzkumný tým podnikl ve dnech 4.–5. 11. 2024 podnětnou cestu do Nového Malína. Setkal se s vnučkou jednoho z přeživších malínské tragédie Josefa Řepíka, přeživší tragédie Libuší Nidetzkou či starostou Nového Malína Markem Štanclem. Probírala se zejména možnost další spolupráce. Natočili jsme si též záběry pomníku tragédie v Českém Malíně (nachází se v Novém Malíně) či pomníku padlých volyňským Čechům v Uničově.
V sobotu 12. 10. se konalo v Litoměřicích tradiční Posvícenské setkání, kterého se zúčastnilo téměř 100 volyňských Čechů a jejich přátel. Účastníci si připomněli 80. výročí bojů na Dukle, kterého se zúčastnilo v uplynulém víkendu 32 zástupců sdružení z litoměřického a žateckého regionu. Projekt Volyňské kořeny představil Stanislav Sabol a projekt NAKI veřejně představil Ondřej Štěpánek. Akce se zúčastnili i vedoucí Oddělení novodobých českých dějin Tomáš Kavka i zástupci Etnologického ústavu Akademie věd Veronika Beranská a Zdeněk Uherek. Projektový tým natáčel rozhovory s pamětníky i celkovou atmosféru akce. Jak na správném posvícení nechyběly koláčky, ani bohaté volyňské menu. Kulturní část byla zahájena volyňskou hymnou. Na akci panovala skvělá atmosféra.
Ve dnech 5. 12. a 6. 12. 2023 navštívili zástupci projektového týmu (T. Kavka a O. Štěpánek) další dvě zásadní německá muzea spojená s tématem migrace. Hlavním účelem pracovní cesty bylo navštívit a zdokumentovat Muzeem volyňských přesídlenců v obci Linstow a navázat s ním spolupráci. Mimo toho byla navštívena poměrně nová expozice v Berlíně zaměřující se na přesídlování ve 30. a 40. letech 20. století. Cesta měla napomoci k plnění cílů NAKI projektu, zejména při zpracovávání výstupů vztahujících se k muzealizaci migrace ve světě.
V rámci cesty byla navázána spolupráce s ředitelem muzea v Linstow Michaelem Thoßem s potenciálem jejího budoucího prohlubování. Pro další realizaci projektu NAKI byla přínosná rovněž návštěva berlínského Dokumentationszentrum Flucht, Vertreibung, Versöhnung. Obě instituce jsou inspirativní, navíc částečně reflektující i vystěhovalectví z českých zemí (Sudety). Instituce byly fotograficky zdokumentovány pro účely projektu a řešitelé přivezli i různé propagační materiály. Muzeum volyňských přesídlenců v obci Linstow bude představeno i v rámci popularizačního textu ve Zpravodaji SČVP 1/2024.
Město Velké Bílovice v břeclavském okrese v Jihomoravském kraji je v rámci České republiky unikátní svou argentinskou stopou. V tamním Vlastivědném muzeu se nacházejí panely prezentující česko-argentiskou spolupráci, nalézá se zde i argentinský tradiční sváteční kroj k tanci Pericón a v archivu muzea je i řada historických fotografií bílovických rodáků v Argentině. Mnohdy je přivezli reemigranti a následně darovali do muzea.
Bílovičtí občani hráli svou roli při rozvíjení oblasti Chaco v Argentině. Nedaleko muzea se na jednom z domů nachází i upomínková plaketa na Petra Šašvatu – zakladatele pěstování bavlny v Sáenz Peňa v roce 1913. Na základě české historické stopy v Argentině byla po tzv. sametové revoluci navázána nadnárodní spolupráce. Moravské město Velké Bílovice a argentinské město Presidencia Roque Sáenz Peňa uzavřely oficiální smlouvu v roce 2009, a to při návštěvě starosty jmenovaného argentinském města v České republice. Projektový tým se v prostorách muzeu setkal s bývalou starostkou Marií Vlkovou i zástupkyní muzea Irenou Dojáčkovou a dlouze diskutoval nejen o migrační historii obyvatel Velkých Bílovic.
Ve dnech 31. 7. – 3. 8. 2023 podnikla část projektového týmu (T. Kavka, O. Štěpánek, M. Smidová, E. Pekárková) dlouhou cestu automobilem po německých městech, ve kterých se nacházejí instituce související s tématem migrace. Dne 31. 7. tým navštívil Stadtmuseum Frankfurth am Main, kde byl proveden kurátorkou. Následující den absolvoval prezentaci projektu DOMiD (Dokumentationszentrum und Museum über die Migration Deutschland) v Kolíně nad Rýnem – prohlídku pracoviště a diskuzi s tiskovým mluvčím instituce T. Maasem. Velmi přínosná byla návštěva Deutsches Auswanderer Museum v Bremerhavenu. Tým absolvoval prohlídku expozice, diskutoval o projektu NAKI III a další spolupráci s pracovnicemi muzea (ředitelka, pedagožka, vědecká pracovnice). Poslední den došlo ještě k prohlídce Muzea migrace Ballinstadt v Hamburgu.
V rámci cesty byla navázána spolupráce s kolegy z výše zmíněných institucí. Pro další realizaci projektu NAKI byla obzvláště přínosná návštěva kolínského DOMiD a Muzea vystěhovalectví v Bremerhavenu. Obě instituce jsou velmi inspirativní, navíc částečně reflektují i vystěhovalectví z českých zemí (sudetské obce, evropské vystěhovalecké cesty do Ameriky). V tomto smyslu bylo diskutováno i o představení jejich práce pro českou veřejnost v rámci projektové konference v roce 2025 a případném dalším propojení společnými granty a výzkumnými otázkami (například srovnání fungování komunit Čechů a Němců na Volyni). Všechny instituce byly fotograficky zdokumentovány a přivezeny i jejich propagační materiály. Naše návštěva byla prezentována i na sociálních sítích bremerhavenského muzea. Jednotlivé instituce budou více představeny na těchto stránkách i v rámci odborných výstupů.
